Jmenuji se Jan Morávek, je mi 45 let a jako překladatel, editor a korektor pomáhám českým sociálním vědcům a vědkyním uplatnit svoje výsledky v mezinárodní debatě. Na těchto stránkách najdete moje portfolio a nabídku překladatelských prací. [ >>> ]
Jmenuji se Jan Morávek, je mi 45 let a jako překladatel, editor a korektor se starám o lepší uplatnění českých sociálních vědců*vědkyň v mezinárodní debatě. Na těchto stránkách najdete moje portfolio a nabídku překladatelských prací. [ >>> ]
Drogový problém má celou řadu průsečíků se spravedlností. Nekontrolující se uživatelé drog mohou často selhávat v dodržování slibů a závazků. Pracovní text připravený společně s Jiřím Kabelem pojednává o problémech vzájemného poškozování, znevýhodňování a ztrát perspektiv vznikajících rozvracením mezilidských vztahů nekontrolujících se uživatelů drog. Nerozluční partneři (zejména rodinní příslušníci) jsou často prvními oběťmi negativních externalit nekontrolovaného užívání drog. Napětí mezi uživatelem a sociálním okolím, signalizované obviňováním, pocity nespravedlnosti a nedůvěrou, vyúsťuje ve vyloučení či dobrovolný únik anebo uvíznutí v každodenním světě nápadně deformovaných lidských vztahů. Současné strategie a opatření drogové politiky v deklaracích i praktikách propojují a kombinují chvályhodná opatření: prevenci, léčbu drogové závislosti, trestní postih i sociální rehabilitaci, aby mohly přispívat souhrnně k psychosociálnímu fungování uživatelů drog. Argumentujeme, že tolerance ke kontrolovanému užívání drog v řadě případů lépe než represe garantuje, aby se soukromé zjednávání spravedlnosti podílelo na fungování každodenních světů. Jedině při zakotvení v legitimních sociálních rolích a vazbách – a při současném důrazu na udržení náruživosti pod kontrolou – mohou současní nebo bývalí uživatelé drog fungovat jako v zásadě spolehliví partneři v každodenních situacích na poli rodiny, partnerských vztahů, školy, zaměstnání atd.
Uvítali bychom jakékoli připomínky nebo náměty k tomuto pracovnímu textu.
V kvalitativním šetření s J. Šípem a Š. Veisem jsme se zabývali dlouhodobými uživateli drog v opakovaném konfliktu se zákonem, kteří se v souvislosti s trestnou činností dostali do rukou institucí trestní spravedlnosti (kriminální uživatelé drog, KUD). Ústředním problémem této práce je sociální rehabilitace uživatelů navracejících se z vazby nebo trestu odnětí svobody. Naším zadáním bylo pomoci o. s. SANANIM přizpůsobit jeho služby následné péče cílové populaci KUD.
Zahraniční výzkumy naznačují, že pravděpodobnost recidivy u propuštěných KUD bez domova je dvaapůlkrát vyšší než u propuštěných s bydlením. Bydlení, zaměstnání a finanční situace jsou považovány za problémy, jejichž nevyřešenost brání překonání problémů se závislostí. Kvalitativní studie naznačila, že propuštění kriminální uživatelé drog se bez vnější pomoci často vracejí k bydlení na ulici nebo ve squatu. Podpora bydlení proto odpovídá na bezprostřední potřebu nemalé části této cílové skupiny.
Důležitou pomoc představuje nabídka právních a institucionálních výhod, například stabilizace dluhové situace nebo zprostředkování pomoci s otevřenými trestními kauzami.
Přes velkou oblibu podporovaného bydlení je jeho nabídka ve skutečnosti velmi problematická a využije jí jen omezený segment klientů. Někteří klienti na tuto službu „nedosáhnou“, zatímco jiní o ni nejeví zájem. Noclehárny a ubytovny jsou často finančně nedostupné nebo nabízejí horší prostředí než výkon trestu. Jejich obyvatelé často užívají drogy, pijí a dopouštějí se krádeží. Tato zařízení neskýtají dostatečné soukromí a rozhodně je nelze považovat za bezpečné prostředí pro kriminální uživatele drog usilující o sociální rehabilitaci.
V textu pojednáváme o problémech vzájemného poškozování, znevýhodňování a ztrát perspektiv vznikajících rozvracením mezilidských vztahů nekontrolujících se uživatelů drog. Napětí mezi uživatelem a sociálním okolím, signalizované obviňováním, pocity nespravedlnosti a nedůvěrou, vyúsťuje ve vyloučení či dobrovolný únik anebo uvíznutí v každodenním světě nápadně deformovaných lidských vztahů.
Morávek, J. a Kabele, J. 2010. Náruživost, koordinace a kontrolované užívání drog. Sociální studia 7 (2): 93-114. ISSN 1214-813X.
PoznámkaČlánek vyšel na podzim 2010 v tématickém čísle Sociálních studií pod názvem "Nová sociální rizika". Plný je k dispozici online pro registrované odběratele časopisu.
S J. Šípem a Š. Veisem jsme zkoumali možnosti a výzvy sociální rehabilitace dlouhodobých uživatelů drog v opakovaném konfliktu se zákonem, kteří se v souvislosti s trestnou činností dostali do rukou institucí trestní spravedlnosti (kriminální uživatelé drog, KUD). Naším zadáním bylo pomoci o. s. SANANIM a dalším organizacím přizpůsobit jeho služby následné péče cílové populaci [...]
Cíl Řada drogových problémů je jak v aréně veřejné politiky, tak i mezi experty považována za kontroverzní otázky. Rozdílné způsoby zarámování užívání drog nesou důležité důsledky pro agendu drogové politiky. V této disertační práci popisuji konkurenční rámce drogového problému rozvíjené skupinami expertů ve třech tematických oblastech: česká drogová politika v roce 1998, analýza PAD z [...]
Morávek, J. 2007a. Definování problému v drogové politice: konstrukce nezákonných drog a jejich uživatelů ve vědění expertů [nepublikovaná disertační práce]. Praha: FSV UK, 2007.
PoznámkaDisertační práci „Definování problému v drogové politice: konstrukce nezákonných drog a jejich uživatelů ve vědění expertů" jsem obhájil v roce 2007 na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze - Institutu sociologických studií.
[ všechny překlady ]
