Jmenuji se Jan Morávek, je mi 45 let a jako překladatel, editor a korektor pomáhám českým sociálním vědcům a vědkyním uplatnit svoje výsledky v mezinárodní debatě. Na těchto stránkách najdete moje portfolio a nabídku překladatelských prací. [ >>> ]
Jmenuji se Jan Morávek, je mi 45 let a jako překladatel, editor a korektor se starám o lepší uplatnění českých sociálních vědců*vědkyň v mezinárodní debatě. Na těchto stránkách najdete moje portfolio a nabídku překladatelských prací. [ >>> ]
Řada drogových problémů je jak v aréně veřejné politiky, tak i mezi experty považována za kontroverzní otázky. Rozdílné způsoby zarámování užívání drog nesou důležité důsledky pro agendu drogové politiky. V této disertační práci popisuji konkurenční rámce drogového problému rozvíjené skupinami expertů ve třech tematických oblastech: česká drogová politika v roce 1998, analýza PAD z roku 2001 a kontrola nad užíváním konopí. Alternativní vedení o drogách v ní posuzuji z hlediska jejich potenciálních důsledků pro veřejnou politiku. Dále označuji příležitosti pro upevnění rámce kontrolovaného užívání konopí.
Metody
Při studiu dokumentů uplatňuji analýzu rámců problému, vycházející ze sociálního konstruktivismu. Dokumenty pokrývají tři tematické oblasti: a) česká drogová politika v roce 1998 (200 článků v tisku a vystoupení v legislativní debatě reprezentujících střet nad tzv. protidrogovým zákonem), b) „Projekt analýzy dopadu novelizace protidrogové legislativy“ – PAD – z roku 2001 (deset studií) a c) kontrola nad užíváním konopí (zprávy výzkumných středisek pro drogovou politiku v EU a USA).
Výsledky
a) V české veřejné politické kontroverzi z roku 1998 identifikuji čtyři rétorické rámce: 1) rámec symbolického nesouhlasu, problematizující permisivní prostředí a zavazující veřejnou politiku k symbolickému sdělení, že drogy jsou špatné; 2) punitivní rámec, problematizující beztrestnost obchodníků s drogami, popř. i uživatelů drog, a volající po zpřísnění represe vůči nim; 3) rámec minimalizace škod, dávající k řešení rostoucí rozsah užívání drog, ohrožení dětí drogami a nejrůznější škodlivé důsledky pro uživatele a celou společnost; a 4) rámec občanských svobod, kritizující nezamýšlené důsledky protidrogového zákona s ohledem na širokou škálu liberálních hodnot.
b) PAD modeloval drogové problémy v rámci minimalizace škod. Kladl si takové otázky, jako zda protidrogový zákon ovlivnil počty uživatelů drog nebo zda došlo ke snížení společenských nákladů vyvolaných užíváním drog. Naproti tomu ostatní tri konkurenční rámce nereflektoval. Klíčový koncept PAD „problémové užívání drog“ se zaměřuje na tvrdé jádro uživatelů opiátů a pervitinu, a naopak odvádí pozornost od široké skupiny konzumentů konopí. Autoři PAD přijali řadu rozhodnutí jak interpretovat nejednoznačné datové zdroje. Tato rozhodnutí spolu se základním modelováním problému jim umožnila obhájit závěr, že protidrogový zákon nebyl efektivní a že marihuana by měla být dekriminalizována. To dávám do souvislosti s následnou snahou české vlády o zmírnění režimu veřejné politiky pro konopí.
c) V oblasti kontroly nad užíváním konopí označuji dva soupeřící rámce: 1) rámec závislosti jako nemoci, zaměřený na ztrátu kontroly uživatele nad drogou a na zhoršování schopnosti přestat navzdory škodlivým následkům, a 2) rámec kontrolovaného užívání, popisující vzorce užívání charakterizované kontrolou uživatele nad riziky škodlivých následků. Zatímco rámec závislosti jako nemoci pomáhá udržovat prohibici konopí a paternalistickou politiku, rámec kontrolovaného užívání podporuje politiku normalizace nebo legalizace konopí a vzdělávání k minimalizaci škod. Dokumentům středisek pro drogovou politiku USA i EU dominuje rámec závislosti jako nemoci. Úřady USA ovšem konstruují podstatně vyšší potřebu léčby než Evropa. Úřady EU navíc často uvádějí příležitostné, neproblematické užívání konopí, zatímco úřady USA o něm mlčí. K upevnění liberalizace politiky konopí doporučuji dále rozvíjet rámec kontrolovaného užívání a zavést odpovídající pojmy a indikátory do jazyka veřejné politiky.
Závěry
Drogové problémy lze studovat jako nároky vznášené sociálními aktéry s určitými zájmy. Analytikové veřejné politiky jako sociální aktéři se podílejí na definování problému svými rozhodnutími při volbě problémového rámce, formulování výzkumných otázek a interpretaci empirických dat. Analýza rámců poodhaluje tato rozhodnutí a jejich veřejně politické důsledky. Při preferenci konkrétní orientace veřejné politiky můžeme také navrhnout směr rozvíjení určitého rámce.”
Disertační práci „Definování problému v drogové politice: konstrukce nezákonných drog a jejich uživatelů ve vědění expertů" jsem obhájil v roce 2007 na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze - Institutu sociologických studií.
Morávek, J. 2007a. Definování problému v drogové politice: konstrukce nezákonných drog a jejich uživatelů ve vědění expertů [nepublikovaná disertační práce]. Praha: FSV UK, 2007.
[ všechny překlady ]
Zatím nikdo nevložil komentář.